ProZ.com translation contests »
2014 annual ProZ.com translation contest: "Celebrations" » French to Czech

Competition in this pair is now closed.

Discussion and feedback about the competition in this language pair may now be provided by visiting the "Discussion & feedback" page for this pair. Entries may also be individually discussed by clicking the "Discuss" link next to any listed entry.

Source text in French

Au jour fixé, l'appartement du comte Ulric de Rouvres était préparé. Ulric y donna rendez-vous pour le soir même à trois des plus célèbres médecins de Paris. Puis il courut chercher Rosette.

Elle venait de mourir depuis une heure. Ulric revint à son nouveau logement, où il trouva son ancien ami Tristan, qu'il avait fait appeler, et qui l'attendait avec les trois médecins.

—Vous pouvez vous retirer, messieurs, dit Ulric à ceux-ci. La personne pour laquelle je désirais vous consulter n'existe plus.

Tristan, resté seul avec le comte Ulric, n'essaya pas de calmer sa douleur, mais il s'y associa fraternellement. Ce fut lui qui dirigea les splendides obsèques qu'on fit à Rosette, au grand étonnement de tout l'hôpital. Il racheta les objets que la jeune fille avait emportés avec elle, et qui, après sa mort, étaient devenus la propriété de l'administration. Parmi ces objets se trouvait la petite robe bleue, la seule qui restât à la pauvre défunte. Par ses soins aussi, l'ancien mobilier d'Ulric, quand il demeurait avec Rosette, fut transporté dans une pièce de son nouvel appartement.

Ce fut peu de jours après qu'Ulric, décidé à mourir, partait pour l'Angleterre.

Tels étaient les antécédents de ce personnage au moment où il entrait dans les salons du café de Foy.

L'arrivée d'Ulric causa un grand mouvement dans l'assemblée. Les hommes se levèrent et lui adressèrent le salut courtois des gens du monde. Quant aux femmes, elles tinrent effrontément pendant cinq minutes le comte de Rouvres presque embarrassé sous la batterie de leurs regards, curieux jusqu'à l'indiscrétion.

—Allons, mon cher trépassé, dit Tristan en faisant asseoir Ulric à la place qui lui avait été réservée auprès de Fanny, signalez par un toast votre rentrée dans le monde des vivants. Madame, ajouta Tristan en désignant Fanny, immobile sous son masque, madame vous fera raison. Et vous, dit-il tout bas à l'oreille de la jeune femme, n'oubliez pas ce que je vous ai recommandé.

Ulric prit un grand verre rempli jusqu'au bord et s'écria:

—Je bois....

—N'oubliez pas que les toasts politiques sont interdits, lui cria Tristan.

—Je bois à la Mort, dit Ulric en portant le verre à ses lèvres, après avoir salué sa voisine masquée.

—Et moi, répondit Fanny en buvant à son tour... je bois à la jeunesse, à l'amour. Et comme un éclair qui déchire un nuage, un sourire de flamme s'alluma sous son masque de velours.

Winning entries could not be determined in this language pair.

There were 7 entries submitted in this pair during the submission phase. Not enough votes were submitted by peers for a winning entry to be determined.

Competition in this pair is now closed.

Entries (7 total) — Expand all entries

Ve stanovený den byl byt hraběte Ulrika de Rouvres připravený. Ještě na týž večer tam Ulric sezval tři nejslavnější pařížské lékaře a potom se vydal pro Rosette.

Dozvěděl se však, že před hodinou zemřela. Vrátil se tedy do svého nového bytu, kde na něj se třemi lékaři čekal i jeho dávný přítel Tristan, jehož rovněž přizval.

„Můžete odejít, pánové," řekl jim Ulric. „Ta, pro niž jsem potřeboval vaši pomoc, už nežije."

Tristan, který pak s hrabětem Ulrikem ještě zůstal, se nepokoušel jeho bolest utišit, ale bratrsky ji sdílel. A právě on, k překvapení celé nemocnice, vypravil Rosette nádherný pohřeb. Vykoupil osobní věci, které si dívka přinesla s sebou a po její smrti se staly úředním majetkem. Byly mezi nimi i prosté modré šaty, jediné, které jí zbyly. Postaral se také, aby Ulrikův nábytek z doby, kdy bydlel s Rosette, přestěhovali do jedné místnosti jeho nového bytu.

Stalo se tak nedlouho poté, co Ulric odjel do Anglie, odhodlán zemřít.

A toto vše předcházelo okamžiku, kdy hrabě vstoupil do salónku kavárny de Foy.

Ulrikův příchod vyvolal mezi přítomnými značný rozruch. Muži vstávali a zdvořile ho zdravili, jak je ve vyšší společnosti zvykem. Ženy na něj dlouho a bezostyšně upíraly své indiskrétně zvědavé pohledy, až z toho byl hrabě de Rouvres celý nesvůj.

„Nuže, můj drahý nebožtíku," vyzval Tristan Ulrika a usadil ho na místo, které mu vyhradili vedle Fanny, „proneste přípitek na počest svého návratu do světa živých. Madam," dodal a ukázal na Fanny, jejíž nehybnou tvář kryla škraboška, „madam to ocení. A vy," pravil šeptem mladé ženě, „nezapomeňte, co jsem vám radil."

Ulric uchopil velkou sklenici naplněnou až po okraj a zvolal:

„Připíjím..."

„Nezapomeňte, že politické přípitky jsou zakázané," upozornil ho Tristan.

„Připíjím na Smrt," pronesl Ulric, pokynul své sousedce a pozvedl číši ke rtům.

„A já," odvětila Fanny a rovněž se napila... „já připíjím na mládí, na lásku." A jako záblesk slunce, který protrhne mračno, se pod její sametovou maskou rozzářil šťastný úsměv.
Entry #17038 — Discuss 0 — Variant: Not specified
Voting points1st2nd3rd
92 x401 x1
Entry tagging:
  • 1 user entered 1 "like" tag
indiskrétně zvědavé pohledy
Good term selection
pebaro (X)
V dohodnutý den bylo apartmá hraběte Ulrika de Rouvres připraveno. Na ten večer Ulric sezval tři z nejproslulejších pařížských lékařů. Pak běžel pro Rosettu.

Ta byla již hodinu po smrti. Ulric se vrátil do svého nového apartmá a nalezl tam svého starého přítele Tristana, jehož nechal zavolat, a který na něj čekal spolu se třemi lékaři.

- Můžete odejít, pánové, řekl jim Ulric. Osoba, kvůli níž jsem vás zavolal, již není naživu.

Když zůstal Tristan s hrabětem Ulrikem o samotě, nepokoušel se jeho zármutek utišovat, ale bratrsky jej s ním sdílel. Byl to on, kdo zařídil velkolepý pohřeb, jehož se Rosettě – k velkému údivu celé nemocnice – dostalo. Odkoupil osobní věci, které si dívka s sebou vzala, a které po její smrti propadly státu. Mezi těmito věcmi byly i ty lehké modré šaty, jediné, které ubohé zesnulé dívce zbyly. Tristan se také postaral o to, aby byl původní Ulrikův nábytek z dob, kdy bydlel s Rosettou, přestěhován do jedné z místností v jeho novém apartmá.

Jen pár dní nato odjel Ulric, rozhodnutý zemřít, do Anglie.

Taková tedy byla minulost osoby, která nyní vcházela do salónů Café de Foy.

Ulrikův příchod způsobil mezi přítomnými pozdvižení. Muži vstávali a zdravili ho, jak se podle tehdejší etikety ve vyšších společenských kruzích slušelo. Pokud jde o ženy, ty si jej bezostyšně pět minut prohlížely, až hraběte de Rouvres ta kanonáda jejich zvědavých, až drzých pohledů uváděla skoro do rozpaků.

- Do toho, můj milý nebožtíku, řekl Tristan, když Ulrika usazoval na místo, které pro něj vedle Fanny vyhradili, připijte na znamení vašeho návratu do říše živých. Od paní, dodal Tristan a ukázal na Fanny, která pod svou maskou nehnula ani brvou, od paní se vám dostane náležitého zadostiučinění. A vy, pošeptal mladé ženě do ucha, nezapomeňte, co jsem vám kladl na srdce.

Ulric vzal velkou sklenici naplněnou až po okraj a zvolal :

- Připíjím…

- Nezapomeňte, že pronášet politicky laděné přípitky je zakázáno, okřikl ho Tristan.

- Připíjím na Smrt, řekl Ulric, když pozdravil svou sousedku s maskou a nesl sklenici k ústům.

- A já, odvětila Fanny, když na ni přišla řada s přípitkem… já připíjím na mládí, na lásku. A jako blesk, který rozetne mračna, se pod její sametovou maskou rozzářil jiskrný úsměv.
Entry #21382 — Discuss 0 — Variant: Not specified
Voting points1st2nd3rd
41 x400
Entry tagging:
  • 3 users entered 3 "like" tags
Ta byla již hodinu po smrti
Flows well
Vlasta Jiranová
bezostyšně
Good term selection
Renata Mlikovska
kanonáda jejich zvědavých, až drzých pohledů
Flows well
Klára Nemtu (X)
Ve stanovený den byl byt hraběte Ulrica z Rouvres připraven. Ulric se v něm měl ten samý večer setkat se třemi nejvyhlášenějšími pařížskými lékaři. Potom běžel vyhledat Rosette.

Ta před hodinou zemřela. Ulric se vrátil do svého nového příbytku, kde našel starého přítele Tristana, kterého si předtím nechal zavolat. Čekal na něj se třemi lékaři.

—Můžete jít, pánové, pronesl k nim Ulric. Osoby, kvůli níž jsem vás vyhledal, již není.

Tristan, zůstav s hrabětem Ulricem o samotě, se jej nesnažil v jeho bolesti utěšit. Raději se do ní bratrsky ponořil spolu s přítelem. Právě on zařídil Rosette k velkému údivu celé nemocnice okázalý pohřeb. Vykoupil osobní věci, které si mladá dívka s sebou přinesla, a které po jejím skonu přešly do vlastnictví ústavu. Mezi nimi i lehké modré šaty. Jediné, které ubohé nebožce zůstaly. Díky němu se do jednoho pokoje nového bytu hraběte přestěhoval i Ulricův nábytek z dob, kdy žil s Rosette.

O pár dní později se Ulric, pevně rozhodnutý zemřít, vydal do Anglie.

Takový byl příběh tohoto hrdiny do chvíle, než vstoupil do salonů kavárny de Foy.

Ulricův příchod vyvolal mezi přítomnými velké pozdvižení. Muži se zvedali a zdvořile jej po šlechticku zdravili. Zato ženy na hraběte z Rouvres dlouhých pět minut nestoudně civěly. Palba jejich až příliš zvědavých pohledů Ulrica téměř uváděla do rozpaků.

—„Nuže, můj milý zesnulý příteli,“ pronesl Tristan, usadiv Ulrica na vyhrazené místo vedle Fanny, „ohlaste svým přípitkem návrat do světa živých. Tady madam,“ dodal Tristan, ukazuje na Fanny, jejíž nehybnou tvář zakrývala maska, „madam si s vámi připije. A vy,“ pošeptal mladé ženě do ucha, „nezapomeňte na mou radu.“

Ulric uchopil velkou číši naplněnou až po okraj a hlasitě zvolal:

—„Připíjím…“

—„Nezapomeňte, že politické přípitky jsou zakázány,“ zakřičel na něj Tristan.

—„Připíjím na smrt,“ hlesl Ulric, pozdraviv svou do masky zahalenou sousedku pozvedaje číši ke rtům.

—„A já,“ odpověděla Fanny, pronášejíc přípitek, „připíjím na mládí, na lásku.“ A jako blesk, který pročísne mrak, pod její sametovou maskou probleskl úsměv.“
Entry #21646 — Discuss 0 — Variant: Not specified
Voting points1st2nd3rd
201 x20
Entry tagging:
  • 2 users entered 4 "like" tags
spolu s přítelem
Flows well
Renata Mlikovska
do jednoho pokoje
Good term selection
Správně! T​ěší mě, že​ nemáte ge​rmanismus ​"jednoho z​ pokojů"..​.
Renata Mlikovska
Palba jejich až příliš zvědavých pohledů
Flows well
Klára Nemtu (X)
nezapomeňte na mou radu
Flows well
Klára Nemtu (X)
V předem stanoveném dnu byl byt hraběte Ulrica de Rouvres připraven.Ulric se tam ten samý večer sešel se třemi nejznámnějšími pařížskými lékaři.Po té utíkal k Rosettě.

Ta už měla hodinu po smrti.Ulric se vrátil do svého nového bytu a tam se setkal se svým věrným přítelem Tristanem,jehož nechal zavolat,a který ho tam již očekával se třemi lékaři.
,,Můžete odejít,pánové,´´oznámil jim Ulric, ,,Osoba ,kvůli níž jsem vás povolal už neexistuje.´´
Když Tristan osaměl s hrabětem Ulricem ,nepokoušel se uklidnit jeho bolest,ale spíše se do ní bratrsky vcítit.On sám připravil Rosettě nádherný pohřeb k velkému údivu celé nemocnice.Odkoupil věci,které si mladá dívka sebou přinesla,a jenž se po její smrti staly majetkem nemocnice.Mezi těmito věcmi se nacházely modré šatičky,jediné které nebohé zesnulé zůstaly.
Díky němu byl také přestěhován veškerý Ulricův majetek do nového bytu,když bydlel s Rosettou.

To se stalo několik dní po té co se Ulric, rozhodnutý zemřít ,vypravil do Anglie.

Taková byla minulost našeho hrdiny v okamžiku,kdy vstoupil do kavárny de Foy.

Svým přichodem Ulric způsobil velký rozruch ve společnosti.Pánové povstali a pozdravili ho vybranými způsoby lidí z vysoké společnosti.Co se týče dam,ty téměř uvedly hraběre do rozpaků,když na něho bezmála během pěti minut upíraly své zvědavé pohledy.

,,Tak do toho,můj drahý nebožtíku,´´řekl Tristan usazujíc Urica na místo,které mu rezervoval vedle Fanny, ,,pozvedněte číši na svůj návrat do světa živých.´´
,,Ta dáma ´´,dodal Tristan, ukazujíc na Fanny strnulou pod maskou, ,,ta dáma s vámi bude souhlasit.A vy,´´zašeptal dívce do ucha, ,,mějte na paměti to,co jsem vám doporučil.´´

Ulric uchopil velkou číši naplněnou až po okraj a hlasitě pronesl:
,,Připíjím...´´
,,Nezapomeňte,že politické přípitky jsou zakázané,´´křikl na něho Tristan.
,,Připíjím na Smrt,´´řekl Ulric povznášejíc číši k ústům,po té co pokynul sousedce v masce.
,,A já,´´pronesla Fanny ,která pronesla svůj přípitek posléze...,,já připíjím na mládí a na lásku´´.
A tak jako blesk z čistého nebe,paprsek úsměvu se mihl pod její sametovou maskou.
Entry #18052 — Discuss 0 — Variant: Not specified
Voting points1st2nd3rd
0000
Entry tagging:
  • 1 user entered 1 "like" tag
pokynul sousedce v masce
Flows well
Klára Nemtu (X)
V domluvený den byl byt knížete Ulrica de Rouvres připravený. Ten samý večer tam Ulric domluvil schůzku se třemi nejznámějšími doktory Paříže. Pak běžel hledat Rosette.

Před hodinou zemřela. Ulric se vrátil do svého nového bytu, kde našel svého starého přítele Tristana, kterého před tím nechal zavolat, stejně jako ty tři doktory. Všichni na něj čekali.

"Již můžete odejít, pánové," řekl jim Ulric. "Osoba, kvůli které jsem vás zavolal, už není mezi námi."

Tristan zůstal s Ulricem sám, nepokoušel se zmírnit jeho bolest, pouze ji s ním bratrsky sdílel. K údivu celé nemocnice to byl právě on, kdo pro Rosette zařídil tak nádherný pohřeb. Vykoupil věci, které si mladá dívka přivezla s sebou, a které se po její smrti staly majetkem správy. Mezi těmi věcmi byly také krátké modré šaty, jediné, které té chudince zůstaly. Také zařídil, aby bývalý Ulricův nábytek, který měla Rosette u sebe, byl přestěhován do jedné místnosti v jeho novém bytě.

Stalo se to několik dní po tom, co Ulric odjel do Anglie, rozhodnutý zemřít.

Taková byla životní minulost člověka v momentě, kdy vcházel do kavárny de Foy.

Ulricův příjezd způsobil na schůzi pozdvižení. Muži vstávali, a zdvořile ho pozdravili. Pokud jde o ženy, ty rozpačitého knížete de Rouvres pět minut nestoudně propichovaly pohledem, zvědavé, až to bylo neslušné.

„Pojďme, můj drahý pozůstalý,“ řekne Tristan a usadí Ulrica na vyhrazené místo vedle Fanny, „ohlaste přípitkem svůj návrat mezi živé. Paní, “ dodal směrem k Fanny, jež se pod svým závojem ani nehýbala, „paní vám k tomu dá důvod. A vy,“ dodal tiše slečně do ucha, „nezapomeňte, co jsem vám doporučil.“

Ulric se chopí sklenice naplněné až po okraj a vykřikne:

„Připíjím…“

„Nezapomeňte, že politické přípitky jsou zakázané,“ vyhrkne na něj Tristan.

„Připíjím na smrt,“ dokončí Ulric, pokyne sklenkou ke své sousedce se závojem a donese sklenku k ústům.

„A já připíjím,“ odpoví Fanny a napije se… „připíjím na mládí, na lásku.“ A jako když blesk roztrhne obláček, rozzáří její sametový závoj krátký úsměv.
Entry #18241 — Discuss 0 — Variant: Not specified
Voting points1st2nd3rd
0000
Entry tagging:
  • 2 users entered 2 "like" tags
které té chudince zůstaly
Flows well
Klára Nemtu (X)
do jedné místnosti
Good term selection
Konečně ně​kdo správn​ě! Většina​ má "do je​dné z míst​ností", co​ž je germa​nismus boh​užel chybn​ě pronikaj​ící do češ​tiny
Renata Mlikovska
V určený den, byt hrabě Ulric Rouvres byl připraven. Ulric tam domluvila schůzku na večer téhož dne tři z nejznámějších lékařů v Paříži. Pak se rozběhl k Rosette.

Zemřela před hodinou. Ulric odešel do svého nového domova, kde našel jeho starý přítel Tristan, on zavolal a čekal tři lékaři.

-Můžete stáhnout, pánové, "řekl Ulric ní.Osoba, pro kterou jsem se tě chtěl vidět nic víc.

Tristan, zůstal sám s hrabětem Ulric, nesnažte se utišit jeho bolest, ale tam bratrské sdružení. Byl to on, kdo řídil nádherný pohřeb, který byl na Rosette, k úžasu celé nemocnice. Koupil objekty, které dívka přivezl s sebou, a po jeho smrti, se stal majetkem správy. Z těchto objektů bylo málo modré šaty, které sám zůstal chudým mrtvý. Do něj jako starého nábytku Ulric, když žil s Rosette, byl převezen do místnosti svého nového bytu.

Bylo to jen pár dní poté, co Ulric rozhodla zemřít, odchodu do Anglie.

Jednalo se o historii tohoto charakteru, kdy vstoupil do haly kávy Foy.

Příchod Ulric způsobila velký rozruch v sestavě. Muži vstal a oslovil ho ke spáse zdvořilý lidí na světě. Pokud jde o ženy, které odvážně postavil po dobu pěti minut Počet Rouvres skoro trapně pod baterií svých očí, zvědavý nerozvážnosti.

Pojď, můj milý mrtvého muže, řekl Tristan sedět Ulric místo, které bylo vyhrazeno s Fanny, hlásí přípitek zádech v živém světě. Madam, "řekl Tristan ukázal Fanny nehybně pod jeho maskou, Madame budete důvod. A vy, zašeptal do ucha mladé ženy, nezapomeňte, co jsem doporučil.

Ulric vzal velkou sklenici naplněnou až po okraj a zvolal:

-I pít ....

-Pamatujte si, že politické toasty jsou zakázány vykřikl Tristan.

-Piju k smrti, řekl Ulric sobě sklenici ke rtům, když pozdravil jeho soused skrytá.

A odpověděl jsem Fanny pitné obrat ... piju na mládí, lásky. A jako blesk kopírování oblak, úsměv, plamen svítí pod sametovou masku.
Entry #18553 — Discuss 0 — Variant: Not specified
Voting points1st2nd3rd
0000
Entry tagging:
  • No "like" tags
Ve smluvený den byl apartmán hraběte Ulrika de Rouvres připraven. Ulrik tam ten večer uspořádal setkání tří nejslavnějších pařížských lékařů. A pak se rozběhl pro Rosettu.
Ta před hodinou umřela. Ulrik se vrátil do nového bytu, kde našel starého přítele Tristana, kterého nechal zavolat a jenž na něj, spolu s těmi třemi doktory, čekal.
„Můžete odejít, pánové,“ řekl jim Ulrik. „Osoba, kvůli níž jsem se s vámi chtěl radit, již neexistuje.“
Tristan zůstal s hrabětem Ulrikem sám, nepokoušel se jeho bolest nikterak utišit, ale bratrsky se k němu přidal. To on Rosettě zorganizoval honosný pohřeb, k velkému údivu celé nemocnice. Skoupil všechny předměty, které si mladá žena s sebou vzala a jež se po její smrti staly majetkem nemocniční správy. Byly mezi nimi také krátké, modré šaty, jediné, které té ubohé zesnulé ještě zbyly. Díky jeho snaze byl kus starého nábytku patřící Ulrikovi v době, kdy s Rosettou bydlel, dopraven do jednoho z pokojů Ulrikova nového příbytku.

To se stalo několik dní poté, co Ulrik, rozhodnutý zemřít, odjel do Anglie.

Takové byly předcházející okolnosti života této postavy ve chvíli, kdy vstoupila do salónu Café de Foy.

Ulrikův příchod vyvolal u osazenstva velké pozdvižení. Muži vstávali a zdravili ho zdvořile na způsob smetánky. A ženy, ty nestoudně držely hraběte de Rouvres, téměř rozpačitého, pět minut pod palbou pohledů až netaktně zvědavých.
„Tak, můj drahý nebožtíku,“ pronesl Tristan a usadil Ulrika na místo, které mu držel vedle Fanny, „oslavte přípitkem návrat do světa živých. Madam,“ dodal a ukázal při tom na Fanny, nehybnou pod svou maskou, „zde madam si připije s vámi. A vy,“ pošeptal do ucha té mladé ženě, „nezapomeňte, co jsem vám radil.“
Ulrik vzal velkou sklenici, plnou až po okraj, a zvolal:
„Připíjím...“
„Nezapomeňte, že politické přípitky jsou zakázané,“ připomněl mu Tristan.
„Připíjím na Smrt,“ řekl Ulrik a napil se, nejprve však gestem pozdravil svou maskovanou sousedku.
„A já,“ odvětila Fanny a napila se..., „já připíjím na mládí, na lásku.“ A jako blesk, který roztrhne oblaka, se její ohnivý úsměv rozzářil pod sametovou maskou.
Entry #19930 — Discuss 0 — Variant: Not specified
Vlasta Jiranová
Vlasta Jiranová
Repubblica Ceca
Voting points1st2nd3rd
0000
Entry tagging:
  • 2 users entered 2 "like" tags
až netaktně zvědavých
Good term selection
Renata Mlikovska
co jsem vám radil
Flows well
Klára Nemtu (X)